Just say...

18. března 2012 v 20:49 | Petuš |  deník
Když si tak řeknu, že za měsíc jedu do tý Paříže tak úplně ááá.. V tom září mi to přišlo jakoby to bylo za hrozně dlouho. A teď? Hehe těším se. A vlastně se celkově těšim na duben.. tak nějak sem dlouho věřila, že všechno změní. Teď už jenom doufám.. v nemožné ;)...
Vůbec nevim co ještě napsat. Nic se neděje.. jak sem byla doma a všemu se tak nějak vyhýbala, tak si přijdu jako bych najednou měla hrozně nudnej život. Ale to se snad od zítřka zas změní...



♥Vzpomínky jsou to, co nám brání zapomenout a jít dál.♥

Tohle se mi hrozně líbí a je to hodně pravdivý.
Neříkám , že někdy zapomenu , ale ani neříkám že nezapomenu .

Protože když už si byl/a jednou kapitolou mého života , tak mám právo na to začít druhou bez tebe stejně jako ty beze mě a třeba ještě lepší i se šťastným koncem ')

Tohle kdyby mi napsal tam mu skočim kolem krku...
Pro každé děvče se zlomeným srdcem se najde chlapec s trochou lepidla.
 


Komentáře

1 Any | Web | 19. března 2012 v 8:52 | Reagovat

taky bych jela někam na "výlet" :D:D jinak docela smutný článek :/ .. snad budeš brzo ok :)

2 Terlí. | Web | 19. března 2012 v 16:47 | Reagovat

trubko, opravdu.. nudnej život? ty? myslíš to vážně? chci s váma do Paříže :// zabal mě sebou do kufru! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama